Charakteristické pro zdejší lesy jsou borové porosty. Na území Sedmihoří se nachází genová základna borovice o rozloze 487,23 ha. Jedná se o geneticky významné porosty, které jsou zásobárnou reprodukčního materiálu. Stáří zdejších porostů je průměrně 120 let. Jen pro Vaši orientaci uvádíme malou nápovědu:
• 10letý porost má výšku 3m
• 60letý porost, výška 15-16 m, průměr kmene 20 cm
• 120letý porost, výška 25 m, průměr kmene 35 cm
Mimo trasy naučné stezky byla v Sedmihoří zjištěna řada vzácnějších i chráněných rostlinných druhů jako např. zimostrázek nízký (Poiygala chamaebuxus), vřesovec pleťový (Erica carnea), bělozářka liliovitá (Antherícum liliago), prha arnika (Arníca montana) a plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum). Záleží na citlivém a ohleduplném přístupu každého z nás, aby i nadále zdejší příroda zůstala do budoucna zachována. Územím LS procházely již od pravěku obchodní stezky směřující k blízkému Všerubskému průsmyku oddělujícímu Český les od Šumavy. Tato oblast byla proto téměř souvisle osídlena, o čemž svědčí celá řada archeologických lokalit různého stáří včetně mohylových polí.
zdroj: zde
Druhová skladba lesů v procentním zastoupení:
Smrk ztepilý (Picea abies) je statný stálezelený jehličnatý strom, který byl původně rozšířen ve střední a jihovýchodní Evropě (od Alp po Balkán), kde tvořil spolu s…
Více…
Borovice lesní (Pinus sylvestris), též sosna, je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých a významná hospodářská dřevina. Vyskytuje se na rozsáhlém areálu v…
Více…
Modřín opadavý (Larix decidua), též uváděný jako modřín evropský, je statný jehličnatý strom z čeledi borovicovitých. Jeho přirozený areál zahrnuje pohoří střední…
Více…
Jedle bělokorá (Abies alba) je vysoký statný jehličnatý strom s kuželovitou až válcovitou korunou, jediný středoevropský zástupce rodu jedle. Ve střední Evropě roste v…
Více…
Buk lesní (Fagus sylvatica) je statný opadavý listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnou vejčitou korunou, který může dorůstat výšky i přes 40 metrů. Jeho přirozený…
Více…
Dub letní (Quercus robur), česky též křemelák, je mohutný listnatý strom z čeledi bukovitých. Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Malé Asii, na Kavkaze a v některých…
Více…
Bříza bělokorá (Betula pendula), také bříza bradavičnatá nebo bříza bílá, je listnatá dřevina z čeledi břízovitých. Je to nejhojnější druh břízy v Evropě. Důvod jejího dalekosáhlého…
Více…
Olše lepkavá (Alnus glutinosa) je listnatý opadavý strom z čeledi břízovité. Dorůstá většinou do výšky zhruba 30 metrů, dožívá se obvykle zhruba 100 let, v některých…
Více…
Hřib dubový (Boletus reticulatus Schaeff). Je jedlá houba z čeledi
hřibovitých, která patří do…
Více..
Kozák březový (Leccinum scabrum) je jedlá houba z čeledi hřibovité rozšířená na severní polokouli…
Více…
Křemenáč březový (Leccinum versipelle (Fr. & Hök) Snell) je jedlá houba z čeledi hřibovitých…
Více…
Hřib kovář (Neoboletus luridiformisVizzini,
Simonini et Gelardi 2014) je jedlá houba z čeledi…
Více…
Hřib hnědý (Imleria badia (Fr.) Vizzini 2014) neboli suchohřib hnědý je jedlá a velmi dobrá houba…
Více…
Klouzek sličný (Suillus grevillei (Klotzsch) Sing.) je chutná jedlá houba vhodná ke konzumaci ve všech…
Více…
Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), často nazývaná jen růžovka či masák, je výtečná jedlá…
Více…
Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých. Patří…
Více…
Kotrč (Sparassis) je rod chorošovitých hub keříčkovitého vzhledu, které žijí jako saproparazité na…
Více…
Liška obecná (Cantharellus cibarius) je známá jedlá houba z čeledi liškovitých. Její žluté plodnice jsou…
Více…
Bedla vysoká (Macrolepiota procera, Lepiota procera) je jedlá a velmi chutná stopkovýtrusná…
Více…
Dřevokazové (odborně xylofágové z řeckého ξύλον / xylon dřevo a φαγεῖν / fagein jíst), jsou vyšší organismy (živočichové), které se aspoň v některých fázích vývoje živí dřevem. V přírodě ho tak pomáhají odbourávat, ale zároveň mohou škodit lidem, pokud hubí lesy nebo ničí dřevo používané např. jako součást staveb. Obvykle jde o dřevokazný hmyz, který klade vajíčka na povrch dřeva a jeho larvy vyhlodávají dřevo pod povrchem a uvnitř. Napadá tak i stavební konstrukce, střešní krovy, dřevěné podlahy nebo nábytek. Dřevo ničí nejčastěji larvy dřevokazného hmyzu, které si vytvářejí chodby (kaverny) pod povrchem dřeva. Při velkém napadení se tyto chodby spojují, a tím dřevo nenávratně znehodnocují. Ke zdárnému vývoji larvy potřebují teplotu cca 18 stupňů a vlhkost vzduchu minimálně 10 %. Po zakuklení larev a následném výletu dospělců jsou jejich výletové otvory viditelným důkazem napadení dřeva. Takto napadené dřevo pak ztrácí pevnost.
Více…
Lýkožrout smrkový (Ips typographus) je druh hmyzu z podčeledi kůrovci (Scolytinae) z řádu brouci…
Více…
Klikoroh je 15 až 20 mm velký tmavohnědý brouk ze žlutými skrvnkami, trápící zejména lesníky…
Více…
Bekyně mniška (Lymantria monacha) je druh nočního motýla z čeledi bekyňovitých, který se…
Více…
Obaleč smrkový (Epinotia tedella) je drobný motýl, jehož housenky poškozují jehlice dřevin okusem…
Více…
Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) je druh tesaříka který se často objevuje v krovech nových…
Více…
Obaleč modřínový je druh značně plastický a proměnlivý, který se v Evropě vyskytuje…
Více…