Přírodní park Sedmihoří - geomorfologie
Mezholezská vrchovina
Mezholezská vrchovina je geomorfologický okrsek, součást Plaské pahorkatiny, nacházející se přibližně ve středu trojúhelníku mezi Horšovským Týnem, Borem a Stříbrem. Tato oblast je také nazývána jako Sedmihoří. Rozloha okrsku je 36,62 km². Nejvyšším bodem je Racovský vrch vysoký 619 m n. m. Název Sedmihoří je pravděpodobně odvozen od sedmi vrchů, ačkoli vrchů je zde více. V roce 1994 byl v této oblasti vyhlášen přírodní park Sedmihoří. Jedná se také o významnou archeologickou lokalitu. Mezholezská vrchovina je tvořeno hlubinnými vyvřelými žulami. Pohoří je sopečného původu, avšak jsou dvě teorie jeho vzniku. První říká, že jde o několik samostatných pozůstatků vulkánů, druhá teorie naznačuje, že pohoří je zbytkem jednoho mohutného supervulkánu. Pro toto pohoří je charakteristické mrazové zvětrávání. Žula zde zvětrává do podoby mrazových srubů, pseudokarů nebo skalních mis.
Racovský vrch (619 metrů), Chlum (610 metrů), Rozsocha (602 metrů),Tříslovec (589 metrů), Písečný vrch (582 metrů), Křakovský vrch (563 metrů), Rybniční vrch (562 metrů), Slatinný vrch (545 metrů), Stinný vrch (544 metrů), Malý Křakovský vrch (532 metrů), Jedlový vrch (525 metrů), Pasečí (522 metrů), Semněvický les (519 metrů), Nad Myslivnou (512 metrů), Liščí vrch (481 metrů), Vinice (459 metrů)
Písečný vrch (582 m n. m.)
Po cestě na Písečný vrch a okolo jeho vrcholu můžeme vidět pseudokary, což je je skalní stěna, která má obloukovitý průběh. Vzniká stejnými procesy jako mrazový srub, avšak puklinový systém musí být nejméně dvojitý (čtyři stěny). Předpokladem pro vznik pseudokaru je vytvoření zvodnělého horizontu v určité hloubce na tzv. mezní ploše. Voda prosakuje po svislých puklinách k mezní ploše a soustřeďuje se zde. Zmrznutím zadržené vody vznikají velké tlaky, které nadzvedávají materiál nad sebou. Současně se uplatňuje rozpínání ledu ve svislých puklinách, tím dochází k pohybu bloků. Pohyb směrem vzhůru je větší nežli boční. Při mnohonásobně opakovaném zmrznutí a rozmrznutí se postupně bloky horniny posouvají a objevuje se pseudokar.
Křakovký vrch (563 m n. m.)
Křakovský vrch, vzhledem k blízkému Malému Křakovskému vrchu zvaný též Velký, na starých mapách označovaný jako Krzakauer Berg, patří mezi sedmero hlavních vrchů Sedmihoří. Najdete jej v jihovýchodní části hlavního prstence vrchoviny, mezi Rybničním vrchem a Malým Křakovským vrchem. Od Rybničního vrchu jej odděluje údolí levostranného přítoku Křakovského potoka přitékajícího od nádrže U Ručiček. Jde o jediné místo Sedmihoří, kde je prstenec vrchů pokořen vodním tokem. Těleso kopce je mírně protáhlé ve směru západ-východ, přičemž nejstrmější jsou jižní svahy, naopak severovýchodní svahy jsou pozvolné. V žebříčku jedenácti pojmenovaných vrcholů Sedmihoří je Křakovský vrch na 6. místě s nejvyšším bodem v nadmořské výšce 563,5 metrů. Louky a pole na jihu, vně Sedmihoří, překonává vrchol o přibližně 100 metrů a vnitřní Mezholezskou kotlinu na severu o 70 metrů.
Další informace se připravují...
Copyright © 2022 Ondřej Šíra – www.siraondrej.cz – www – design – reklama